Rozhovor s Milim

Ahoj Mili, na začátek se nám prosím trochu představ. Jak bys chtěl, aby tě lidé co tě ještě neznají poznali?

Ahoj a ahoj i všem co tu budou číst náš rozhovor. Spíše mě ta otázka hodila do minulosti, jak mě poznali přátelé a kamarádi během mého života. Jsem blíženec a je ve mě několik duší, tak jsem za život dělal spousty věcí a dalo by se říci, že vždy něco co mě bavilo a vlastně baví stále. Upravuji a opravuji auta, zároveň jsem velmi sdílný a tak jsem hodně let moderoval. A už 7 let mám BDSM klub, kde se snažím způsobem mně nejbližším dělat lidem, spřízněným duším, radost. Miluji humor a neustále se ho snažím vnášet do svého života, i když se občas srážce s blbcem nevyhneš. Takže jsem rád, když mě lidé vnímají jako komika a baviče, protože hrdina ze mě nikdy nebude, ti totiž mlčí. 🙂 Baví mě se sdružovat s lidma podobného druhu jako jsem já a užívat si to něco málo volného času příjemnou zábavou v lesklém.

 

No, já teda mlčím často a hrdina ze mě žádný není 😀 V první odpovědi jsi naznačil hodně témat, vezmeme to jedno po druhém. Začal bych u toho moderování - rozveď to trošku. Kde a co jsi všechno moderoval? Co tě bavilo moderovat nejvíc? Řekni aspoň jednu veselou historku spojenou s moderováním. Vím, že jich máš jistě v rukávu dost 🙂

Začalo to před hodně lety s Doktorem Bubnem, kde jsem na živo moderoval v klubu Bourák Sexíček live. Obrovská sranda, lechtivé soutěže a většinou divoké konce. Pak jsem se nachomejt, ani už nevím jak, na Fajn rádiu, kde jsem s Radkem Slavíkem, opět na živo po klubech, dělal Slavičí rozlety. Opět hodně srandy, taneční hudba a mejdany končící druhý den za světla. S Víťou Lesákem open akce po celé léto... Nemohu pak opomenout večerní rozhovory s Robertem Rosenbergem na Radiu Spin. Pak spousty velkých akcí po pražských i středočeských klubech jako Duplex, Hany bany, Misch masch, Stongs, parník Visla, Kravín, Calipso... Co se týká zážitků, to bych tu vypisoval dlouhé dny než by mě došla barva v displaji 🙂 Spíše mě těší, že i po letech, které už mikrofon v ruce nedržím, mě stále někteří dnes už dospěláci poznávají a i se ke mě hlásí. No a posledních pár let o úchylárnách občasně povídám na TV Barandov v pořadu Intim night. Hřeje mě, když mohu šířit osvětu o tom, že být jiný, neznamená být špatný.

 

Tu historku jsem z tebe sice nedostal, ale o to větší důvod je přijít se podívat v úterý na Floru, kde se těch historek od tebe člověk dozví nespočet. Tak se rovnou zastavme u Flory. Tvého malého a útulného studia, kde se každé úterý scházíme a s Mínou se tam o nás krásně staráte. Kde se vzal nápad na vznik studia, jak probíhaly začátky? A co člověk může pod pojmem BDSM studio očekávat? Máte možnost pronájmu, ale i úterky zdarma - udělej si trochu reklamu, co vlastně nabízíte případným zájemcům o "flórování"?

Mít SM fetish podnik jsem měl v hlavě dost dlouho, i jsem pomáhal léta spoustě dnes už starších domin. Před 7 lety se mi naskytla možnost podívat se na jedny sklepní prostory, měl jsem v hlavě nějaká kritéria, která byla dost náročná. Sklepení, okna, teplo, diskrétnost, dostupnost, zařízenost, WC, sprcha, kuchyňka. To vše se na Floře sešlo plus rozumný nájem. Měl jsem tedy vyhráno, několik let jsem Studio zařizoval, vybavoval a zveleboval. Byl to běh na dlouhé míle, protože ne každý, kdo se tvářil jako pomocník, či spřízněná duše, jí byla. Jsem rád, že mohu skrzevá Studio předávat své bohaté zkušenosti dalším, mladším, méně zkušeným. A díky Studiu a zkušenostem jak z BDSM fetish scény, tak i klubové praxe, mohu dnes organizovat party a akce jako je třeba Adrienne fetish party, která má letos již svůj 3 ročník. Miluji párty, miluji hezké a leskle oděné lidi bavící se, tančící, usmívající se. Rád vnímám z tváří lidí radost a štěstí, obzvláště pak u spřízněných duší. Je nás málo a tak je třeba si vycházet vztříc, scházet se a seznamovat, dělat si navzájem radost a obohacovat se o další krásné zkušenosti.

Flora je diskrétní komorní klubík s barem, kuřárnou, mučírnou, primárně zaměřený na možnost mít kde diskrétně a bez zábran vyvádět různé úchylárny, nevšednosti, perverzárny. Může si ho pronajmout na soukromé akčnění každý, kdo ví k čemu je určené vnitřní vybavení klubu a umí sním aspoň trošku zacházet. Každý, kdo ocení diskrétnost, vybavenost, vstřícnost a čistotu klubu. Pak jsou tu úterní kecárny při kterých se u nás scházejí lidé podobného zaměření a potřeb BDSM a fetishe. Akce je komorní do max 30 lidí, ale zvládáme i více početné akce otevřením VIP privátu, kde jsou většinou rauty k dané akci. Studio je v centru Prahy, dostupné všema způsobama MHD - metro, BUS, tram, v těsné blízkosti OC Flora.

 

Tvé odpovědi jsou tak krásně vyčerpávající, že jdu rovnou od jednoho tématu k druhému 🙂 Co ty a fetish? Jak tuhle úchylku vnímáš a jak si jí užíváš? Oba máme rádi lesklé, ale já třeba jen latex. Jak je to u tebe, co všechno tě nenechá chladným? A stačí ti to vidět na ženách, nebo se i ty sám rád v něčem ukážeš - co si vzpomínám, tak jsem tě viděl v lesklém snad jen na Fetish weekendu?

Dříve jsem z toho všeho blbnul, nosil latex pod oblečením, když jsem viděl na ulici ženu v lesklém nevěděl jsem kam jdu, kolik je hodin, jak se jmenuji... Občas jsem v tom spal. Dnes, když už to mám doma, v práci, všude, neblbne mi to tolik racionální rozum. Spíše se mé nároky znásobily, posunuly, tak jako se vyvíjí každý kdo chce být lepší a zdokonalovat se. Spíše se v současnosti věnuji fetishi jako poradce a fotograf, organizátor lesklých akcí. Fandím jak latexu, tak i lakovanému, PVC, kůži, kožence, spandexu, saténu, prostě všemu co je lesklé. Jak jsi si do mě rýpl, ano já už v lesklém chodím pouze na akce a to v lakovaném, latex si užívám doma. Zcela výjimečně ho na sebe vezmu na Floře při nějaké komornější akci. Také už nejsem nejmladší a nejštíhlejší a v úplém latexu nechci brát mladým perspektivním dívkám iluze o mužích 😀

 

No minimálně pokud ty iluze budou o zkušenostech, tak myslím, že budeš bodovat s jistotou! Když jsme u těch zkušeností, tak už o tobě víme, že dokážeš moderovat a dělat zábavu, dokážeš pořádat akce, starat se o lidi a jsi odborníkem na fetish a bdsm tématiku. Když to celé shrneme dohromady, tak musí být jasné, jak bude asi vypadat párty tebou pořádaná, resp. v tomto případě spolupořádaná. A tím se dostáváme jak jinak než k Adrienne fetish párty vol. 3. Na co se tedy máme těšit?

Dost toho už je napsáno na stránkách akce. I když úplně konkrétně se k akci vyjadřovat nechci, protože akce bude plná překvapení, umělců, animátorů, efektů a doprovodného servisu třeba ve formě zabezpečení dopravy dresslých účastníků jak na akci, tak i z akce párty-carem. Budou tam DJs hrát živé sety z gramců. GOGO tanečnice dresslé do lesklého, soutěže... Ovšem to nejpodstatnější na celé akci jsou samotní účastníci - bez nich by to celé nebylo. Je důležité se umět bavit a né přijít a bavte mě. My tam budeme dělat prostředí, kulisu, atmosféru, ale jak se budou bavit lidé je už na nich. Jak se zapojí, jak si akci užijí...

 

Na této akci nuda určitě nebude, to vím už z minula. Jen doplním, že konkrétní informace o programu budou průběžně přibývat, takže je dobré stránky akce sledovat. Napadá mě, že ty vlastně máš nejspíš velmi dobrý přehled o bdsm a fetish scéně v Česku i co se týče historie. Dokázal bys nějak shrnout co se tu dělo a děje? Nějaké mezníky, události, vzniky a zániky klubů atd.?

Je tu několik milníků, které ovlivnily dění v naší komunitě. Hodně se to rozjelo díky chatům na Centrumu a Seznamu, srazy různých skupin - kdysi dávno to byly srazy u Magnolky, potom srazy na Staré poště, v Astonu, v Alkatrazu, v MONu... Fetish akce jako Gumový Eliot, FGP, srazy Sexypláštěnek. Pak pár let zpět výletní akce v horách na hotelu Emilka, to vše byly úžasné akce. Dnes se dá říci, že vše stáhl na sebe Atík, usnadnil tím cestu nás jiných k poznávání se mezi sebou. Dnes je vše snadné, vše máme v mobilech, v tabletech, jsme online na netu. Dříve jsme se naháněli na chatech, pevných linkách, v inzercích různých nám blízkých časopisů jako byl Marquis, Perverz, Annonce... Bylo to mnohem náročnější a navzájem jsme si jeden druhého více vážili, srazy byly mnohem emotivnější, intenzivnější, protože to pro nás bylo vzácné. Dnes se naklikáme na různé akce a jdeme tam jak do hospody, stalo se nám to vše mnohem snažší, běžnější, všednější. I hračky a oblečky jsou už dnes mnohem dostupnější jak cenově, tak množstvím výběru. Dříve v začátcích jsme byli rádi za pár pláštěnek, koženkových oblečků, výtržků ze zahraničních časopisů, šikovných švadlen. Dnes už máme možnosti naprosto bezbřehé, od objednání latexu z druhé strany světa, po nechání si něco slepit na zakázku od místních návrhářů, třeba jako je Adrienne.

 

Tohle je moc hezké téma. Co budoucnost - jak odhaduješ, že se v česku bude scéna vyvíjet? A s tou otázkou spojím ještě trochu jiné téma - co bys doporučil lidem, kteří v sobě tyto potřeby a touhy právě objevují a přemýšlejí co s tím?

Nejdřív k té první otázce. Důležité je jak kvalitní akce zde budou a kdo je bude organizovat, další faktor je, aby lidi na ty akce měli, což je dost podstatné. Dost v tom mají vliv i módní trendy. Samozřejmě já bych byl pro, aby ženské chodily pouze v lesklem :). No a co doporučit začátečníkům? Nestydět se za to, že jsou jiní, že se odlišují stylem v oblékání a druhem zábavy a jinou potřebou sexu. Dnes díky internetu a chytrým telefonům sice odpadá jistá bariéra v komunikaci, ale na druhou stranu je už hodně těch, kteří neumějí v reálu vůbec komunikovat, natož pak se seznámit. Já třeba dříve než byl internet nebyl líný se zeptat na ulici cizí ženy v lesklém kde to koupila a co to pro ní znamená. Protože se o to opravdu zajímám a každého se vesměs ptám jak k tomu došel a v jakém věku si to uvědomil, že je jiný. Takže začínajícím radím, nebát se komunikovat, nastudovat na netu možnosti a začít je párovat s potřebama. Mé prosté rčení zní: pokud něco od života chceš, tak mu to musíš říct.

 

S tím rozhodně souhlasím! Mili děkuji ti za velmi podnětný rozhovor a na závěr mě napadlo, že poslední otázku nedám sám, ale nechám to na jiných. Mám tu hned tři otázky od tří žen, které dobře znáš. 🙂 1) Jestli jsi prý v té své mučírně někdy dělal profi dominanta? 2) Jak si ty sám představuješ peklo? 3) Zda by sis oblékl nějaký latex outfit v růžové barvě, když máš růžovou trabant limuzínu, že bys k ní prý hezky ladil?

1) Ne, u sebe jsem nikdy profi Dominanta nedělal. 2) Jako v pohádce S čerty nejsou žerty. 3) Málo kdo to ví, ale nechal jsem udělat k Tráboši kolekci růžových triček s logem firmy, čili nemám problém s tím se obléci do růžového latexu, když na prsou bude znak Trabanta. 😀

I já děkuji za rozhovor a doufám, že nikoho nepohorším a ani nevyděsím.


Vyzpovídal ho Medan de Vignobles